|
| |
|
| |
|
|
Vliv venkovního chovu na organismus koně
Jebáčková, Veronika
Tato bakalářská práce pojednává o působení venkovního chovu na organismus koně. Pohlíží na problematiku z několika úhlů. Začátek práce stručně seznamuje s vývojem koně, dále se zabývá jeho přirozeným chováním, které je klíčové k uvědomění si jeho potřeb, jež právě venkovní chov může poskytnout. Poté jsou popsány vybrané orgánové soustavy a onemocnění jednotlivých částí poukazujících na problémy, které se vyskytují běžně u koní chovaných boxovým způsobem a jen minimálně u koní chovaných venku. Stručně uvedeny jsou typy ustájení, detailněji je popsán vlastní model venkovního ustájení, fungujícího pět let. Důležitou součástí venkovního chovu koní je pastvina, o níž je rozprávěno na konec.
|
|
|
Vliv pastvy ovcí na travní porosty v Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Vančurová, Jana
Cílem této diplomové práce bylo posoudit a vyhodnotit druhovou skladbu pastevních porostů na dvou lokalitách. Cílem také bylo zjistit, jaké druhy v CHKO Beskydy dominovaly, jak se změnila druhová skladba porostu s nadmořskou výškou, pedologickými a klimatickými podmínkami? Jak se měnila kvalita travního porostu, indexy diverzity, byly prokazatelné rozdíly mezi lokalitami a ovlivnila pastva ovcí travní porost během roku? K porovnání druhové skladby porostu bylo využito fytocenologického snímkování pomocí projektivní dominance a ke kasifikaci rostlinných společenstev byl využit curyšsko-montpellierský systém. Pro vyhodnocení druhového složení pastevních porostů byl využit výpočet středního čísla dusíku, středního čísla vody, kvality travního porostu, indexu dominance podle McNaughtonova, Hillova indexu diverzity, Shannonova indexu diverzity, indexu ekvitability podle Pielouové, index kvalitativní podobnosti a statistické vyhodnocení. Na lokalitě Za Kopcem dominovala Festuca rubra L. a na lokalitě Hutisko Festuca pratensis Huds., Dactylis glomerata L. a Trifolium repens L.. Druhová skladba byla ovlivněna podmínkami prostředí, což prokázala i kvalita travního porostu. Lokalita Za Kopcem bilancovala na hranici nízkého až středního indexu diverzity, lokalita Hutisko dosahovala středního indexu diverzity. Mezi lokalitami byly statisticky průkazné rozdíly. Extenzivní pastva podpořila nárůst bylin a pastvině zatížené 0,93 DJ.ha-1 se zvýšil výskyt nižších trav.
|
|
|
Význam koprofágních brouků pro obnovu travního porostu na pastvině skotu
JANOVSKÝ, Jindřich
Tato práce se zaměřuje na význam koprofágních brouků pro rozklad výkalů a obnovu travního porostu na pastvinách skotu. Byla měřena diverzita společenstva koprofágních brouků pomocí návnadových pastí a to na čtyřech pastvinách rodinné ekologické farmy v západních Čechách. Měření probíhalo 3x po dobu jednoho týdne v měsících květen 2014, srpen 2014 a září 2013. Na sledovaných lokalitách bylo celkem odchyceno 22 druhů a 444 jedinců. Odchycení jedinci patřili do čeledí Scarabaeidae a Hydrophilidae. Tito brouci byli zařazeni do funkční skupiny netunelujících druhů. Na obnovu travního porostu mají největší vliv tunelující druhy, ti však na sledovaných pastvinách odchyceni nebyli. Nejvyšší početnost byla zjištěna v květnu s 379 jedinci. V tomto období byla průkazně vyšší početnost u malých i velkých netunelujících druhů a u Hydrophilidae oproti srpnu (P < 0,05), početnost vrubounovitých se mezi srpnem a září průkazně nelišila (P > 0,05). Největší funkční význam pro dekompozici výkalů na pastvině lze očekávat u velkého druhu Aphodius rufipes, který se může ve výkalech vyskytovat ve značném počtu na konci léta.
|
|
|
Ošetřování pastvin v podhorských oblastech Beskyd
Kadlubiec, Szymon
Většinu zemědělsky obhospodařované půdy na území Beskyd a Pobeskydí tvoří tr-valé travní porosty, které se nachází v méně příznivých oblastech (LFA) mnohdy i s vy-sokou svažitostí. Cílem této práce bylo popsat vývoj pastvy na území Beskyd, metody a postupy při ošetřování travních porostů a zároveň charakteristika pastevních porostů a popis dotač-ních titulů, které lze čerpat při obhospodařování travních porostů v LFA oblastech. Pastva je klasickým prostředkem ošetřování travních porostů. V Beskydech se rozší-řila v 15. - 16. století s příchodem Valachů (pastevců z Rumunska). Od 18. - 19. století se rozšiřoval chov skotu. V dnešní době se v Beskydech uplatňuje zejména extenzivní pastva. Beskydské louky a pastviny mají bohatou flóru často chráněnou zákonem. Tam kde je to možné se může uplatňovat obnova nebo regenerace porostu, hnojení a vápnění. Na jaře se pastviny a louky smykují. Méně často se provádí vláčení a válení.
|
|
| |
|
|
Mikroklima a ukazatele energetické bilance různě obhospodařovaných ploch
ERBEN, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá mikroklimatem a ukazateli energetické bilance dvou stanovišť s různými typy porostů (mokřad, pastvina) v průběhu vegetační sezóny. Byl sledován hlavně vlhkostní a teplotní režim a energetické toky v období - 1.4 30.9. 2014. Všechny hodnoty byly závislé na druhu vegetačního pokryvu a na typu a lokalizaci prostředí. Analýza mikroklimatu byla prováděna na dvou lokalitách - na pastvině v povodí Mlýnského potoka a na mokřadním stanovišti v povodí Horského potoka. Obě lokality se nachází na pravobřeží lipenské nádrže. Všechny potřebné meteorologické charakteristiky byly měřeny pomocí automatických meteorologických stanic. Hodnoceny byly ukazatele teplot a vlhkostí vzduchu a půdy, přijaté, odražené a celkové množství slunečního záření a charakteristiky tepelné bilance - albedo, Bowenův poměr, evaporativní frakce a tepelné toky. Největší rozdíly byly znatelné mezi výškami 0,2 m a 2 m. Z hlediska relativní vlhkosti se hodnoty nejvíce lišily v 0,2 m tedy při povrchu porostu, kde byly rozdíly nejmarkantnější. Nejvyšší průměrná relativní vlhkost byla naměřena jak ve výšce 0,2 m tak ve 2 m na mokřadu. Stejně jako relativní vlhkost tak i teplota vzduchu je závislá na výšce, ve které bylo měřeno. Zatímco ve výšce 2 m se hodnoty na obou stanovištích téměř nelišily, při povrchu porostu jsou rozdíly průkazné. Průměrné hodnoty teplot závisí na ročním období, ovšem největší amplitudy teplot dosahovaly lokality v červnu. Teplota povrchu půdy se na mokřadu téměř neměnila, naopak na pastvině se její průběh velice podobal teplotám vzduchu při povrchu porostu. Teplota půdy ve 20 cm byla téměř stejná na obou stanovištích. Z hlediska energetických toků bylo zjištěno, že nejvyšší tok latentního tepla výparu je na mokřadu. Zjevné (pocitové) teplo je zase vyšší na pastvině. Tok tepla do půdy je během ranních a nočních hodin větší na mokřadu a v průběhu dne zase na pastvině.
|
|
|
Vliv venkovního chovu na organismus koně
Jebáčková, Veronika
Tato bakalářská práce pojednává o působení venkovního chovu na organismus koně. Pohlíží na problematiku z několika úhlů. Začátek práce stručně seznamuje s vývojem koně, dále se zabývá jeho přirozeným chováním, které je klíčové k uvědomění si jeho potřeb, jež právě venkovní chov může poskytnout. Poté jsou popsány vybrané orgánové soustavy a onemocnění jednotlivých částí poukazujících na problémy, které se vyskytují běžně u koní chovaných boxovým způsobem a jen minimálně u koní chovaných venku. Stručně uvedeny jsou typy ustájení, detailněji je popsán vlastní model venkovního ustájení, fungujícího pět let. Důležitou součástí venkovního chovu koní je pastvina, o níž je rozprávěno na konec.
|
|
|
Měření diverzity koprofágních brouků a jejich půdní aktivity na pastvině
ANDĚL, Tomáš
Měření diverzity koprofágních brouků (čeledi Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae) a jejich půdní aktivity probíhalo na pastvině skotu v jižních Čechách na dvou stanovištích (stanoviště A: 49°29'31.720"N, 14°23'44.310"E; stanoviště B: 49°29'23.257"N, 14°23'35.964"E; 575 m n.m.). Pro odchyt brouků byly použity pasti s návnadou čerstvého kravského výkalu (1,5 l na každou past). Při měření diverzity koprofágních brouků bylo v období od května do záři 2013 odchyceno 29 druhů v počtu 1189 jedinců. Nejpočetněji zastoupeni byli druhy rodu Aphodius, kteří tvořili 79 % celkového počtu odchycených jedinců. Z pohledu biomasy byl významným druhem Geotrupes spiniger, který se na celkové biomase všech odchycených brouků 24 %. Tento druh přispívá pravděpodobně nejvíce k rozkladu výkalů na pastvině. Nejméně byla zastoupena čeleď Hydrophilidae. Brouci této čeledi tvořili 19 % z celkového počtu. Měření půdní aktivity probíhalo po dobu 3 týdnů, následně po jednotýdenním měření diverzity. U nejvíce početných druhů (A. fimetarius, A. rufus a A. fossor) se prokázala lineární závislost půdní aktivity těchto brouků na abundanci v pastech při předchozím období měření diverzity. Ačkoliv A. sticticus byl při měření abundance jedním z nejčetnějších druhů (tvořil 10 % všech chycených brouků), při měření půdní aktivity v pastech zaznamenán nebyl. Z velkých tunelářů byl v pastech zastoupen druh G. spiniger, u kterého se lineární závislost prokázat nepodařilo.
|
host ::
RSS.